Velké firmy mají většinou uzavřeny vlastní smlouvy se svozovými společnostmi nebo se zpracovateli odpadů. Menší firmy, živnostníci a drobní podnikatelé mají také ze zákona povinnost vyřešit svoz a odstranění svého odpadu z podnikání. Obci většinou platí za odpady jen jako soukromé osoby, které tam mají trvalé bydliště, ne však za odpady pocházející z jejich podnikatelské činnosti. V praxi je pro ně jednodušší využívat obecní sběrnou síť a za odpady pocházející z podnikání neplatit.
Právě v zapojení drobných podnikatelů do systému obecního odpadového hospodářství leží potenciál dalšího příjmu do rozpočtu obce. Můžeme si to ukázat na modelovém příkladu:
- Obec má na svém území evidováno 1000 drobných podnikatelů. Jejich počet má obec k dispozici.
- Výši ročního poplatku pro podnikatele si obec může zvolit sama a nebo na základě zpracované analýzy a strategie. Většinou se pohybuje v řádu jednotek tisíc.
- Pokud by každý z podnikatelů platil ročně minimální poplatek, například 2000 Kč, pak by obec jejich zpoplatněním získala až 2 miliony korun do svého rozpočtu.
- Reálně je obec schopna zapojit přibližně 30 – 50 % podnikatelů, čili se její příjmy budou pohybovat cca do 1 milionu korun. A to je nezanedbatelný příjem do obecní pokladny.

Z praxe: V současné chvíli spolupracujeme s jihočeským městem, které má na 5000 evidovaných podnikatelů. Participace alespoň části z nich pak do rozpočtu podle výše jejich poplatků přinese příjmy v řádech milionů. V čem Přešticím pomohlo dynamické vážení?
Menší obce mají pochopitelně méně podnikatelů. A ne každého se pravděpodobně podaří do systému zapojit. Ale i padesát z nich přinese obci ročně příjmy v řádech vyšších desítek tisíc korun a obce nemusí svoz a odstranění jejich odpadů dotovat ze svého.
Jak podnikatele zapojit v praxi?
Zapojení podnikatelů do odpadového systému obce nebývá jednoduché. Na začátku by měla být zpracována analýza a strategie odpadového hospodářství obce, protože její realizace může trvat i řadu let.
Počet podnikatelů na svém území mají obce v evidenci. V obcích, s nimiž dlouhodobě spolupracujeme, doporučujeme dle naší metodiky podnikatele rozdělit do segmentů a poté stanovit výši jejich ročního poplatku. Ta se většinou pohybuje v řádu jednotek tisíc korun ročně. Jiné poplatky mohou platit obchody a jiné například kadeřnice nebo účetní. Obec si tak dokáže poměrně jednoduše představit, o jak vysokou částku přichází, pokud podnikatele nezpoplatňuje.
Druhým krokem je cílená komunikační kampaň a oslovování podnikatelů, aby se do systému OH zapojili. Proč by to měli udělat?
- Protože mají podnikatelé povinnost své odpady ze zákona vyřešit, mohou obce zavést kontrolní mechanismy, pomocí nichž budou na podnikatele v této oblasti dohlížet.
- Česká inspekce životního prostředí se také chystá zpřísnit kontroly podnikatelů.
Výsledkem pak je nejen vyšší příjem do obecní pokladny, ale také spravedlivější rozdělení plateb za odpady mezi občany a živnostníky. Pokud navíc obec plánuje zavedení systému vážení odpadů, může efektivně monitorovat objem vyprodukovaného odpadu. V případě zavedení systému Door to Door má možnost lépe řídit strategii třídění odpadů v obci a navíc téměř zmizí „anonymita” odpadu.
Tip: Obec může podnikatele začlenit do obecního systému také jen na některé odpady, například jen na tříděné – papír, sklo plasty. Tím si vylepší procenta třídění, která jsou po obcích zákonem o odpadech požadována. Záleží vždy na specifických podmínkách obce, která se musí rozhodnout, zda a jaké zapojení podnikatelů je pro ni výhodné.
Obce limituje nedostatek personálních kapacit
V praxi se setkáváme s tím, že obce nemají dostatek kapacity, aby podnikatele do systému zahrnuly. Omezují je většinou personální limity, případně nedostatek informací. Právní normy týkající se odpadového hospodářství neustále přibývají a vyvíjejí na obce tlak. Ty na to musí pružně reagovat, ale nemohou vyčleňovat další zaměstnance, kteří se tomu budou naplno věnovat. S tím jim právě můžeme pomoci v projektu Obce jinak.


